FRANTIŠEK TESAŘ
mistr uměleckého řemesla v oboru umělecká mozaika, restaurátor a výtvarník

Narodil se 27.3.1936 v Čáslavi v rodině kloboučníka. U svého otce se řemeslu i vyučil. Vzhledem k tomu, že byl synem živnostníka, nemohl dál studovat. Aby nemusel jít do dolů, začal pracovat na pile. Až na základě doporučení (díky šťastné náhodě) se mohl přihlásit k talentovým zkouškám na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kam byl přijat rovnou do 2. ročníku oboru nástěnné malby.

Po maturitě a základní vojenské službě nastoupil v roce 1960 jako umělecký mozaikář v Ústředí uměleckých řemesel v Praze. Po třech letech se stal prozatímním vedoucím mozaikářské dílny, neboť odmítl vstup do KSČ. Přesto v této pozici Mozaiku vedl až do jejího zrušení v roce 1993. Mozaikářská dílna ÚUŘ se prezentovala na světových výstavách v Montrealu a v Ósace, prováděla výzdobu pražského metra, památníků, nemocnic, kulturních středisek, škol, nádraží a dalších.

Mozaiky z dílny ÚUŘ

František Tesař se podílel na realizaci více než 400 mozaikových návrhů a spolupracoval s mnoha významnými výtvarníky (J. Adamcová, M. Houra, J. Kaplický, M. Medek, J. Róna, J. Šerých…). Prováděl i odborné restaurátorské práce na historických mozaikových dílech (např. obnova průčelí Emauzského kláštera a kostela Panny Marie Sněžné v Praze, průčelí hotelu Evropa a domu U Nováků, restaurování celé výzdoby Národního památníku na Vítkově, průčelí poutního kostela na Hostýně a kostela Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích…).

Po nezdařené privatizaci mozaikářská dílna ÚUŘ zanikla včetně vybavení na výrobu mozaikového skla. Františku Tesařovi se naštěstí podařilo odkoupit a zachránit skladové zásoby unikátního skleněného materiálu. V roce 1994 se osamostatnil a pokračoval v práci jako umělecký mozaikář a restaurátor s povolením na restaurování umělecké mozaiky na památkových objektech.

Výtvarná činnost

Kromě mozaikářské činnosti se věnoval i volné tvorbě, především figurální malbě a kresbě. Svá díla pravidelně prezentoval na společných výstavách R-Clubu, kterého byl členem. Vytvářel i objekty ze skla, kamene, kovu. V Čáslavi vystavoval také samostatně (1987, 1996, 2006, 2011 a 2016). Většinu pracovního života strávil v Praze a také zakázkami v terénu, v pozdějším věku se pak usadil a tvořil opět v Čáslavi.

Výtvarné realizace v rodné Čáslavi

V rodném městě realizoval několik mozaikových děl podle vlastních návrhů: městský a státní znak na budově nového městského úřadu, mozaiku na fasádě domu pečovatelské služby (Život), na městských lázních (Čistota města), na novém i na starém kolumbáriu (Cesty Α-Ω, Reinkarnace), na budově slévárny Losenický (Průmyslová ekologie), před hospodou Na Skále (Čas) a na několika rodinných domech. Společně s architektem Zdeňkem Jiroutem navrhl i další objekty k výzdobě města a připomenutí jeho dějin. Realizoval například pomník obětem světových válek a komunismu, památník 21. pěšího pluku maršála Foche nebo stylizovanou meteorologickou stanici či vítací objekty. Jeho práce se nacházejí i v širokém okolí (Kutná Hora, Žehušice…).

Ve svém rodném domě v ulici Klimenta Čermáka č.p. 124/18 zřídil soukromou galerii, kde je prezentována jeho mozaikářská práce a ukázky z volné tvorby.

František Tesař aktivně pracoval až do své náhlé smrti 25.5.2022.

Odkaz na web: Muzeum Čáslav – Galerie